Malloryho spacák je klasická šifrovací hra - po vyluštění se na základě jejího výsledku hledá další stanoviště s šifrou. Hra je pořádaná pod hlavičkou VHS Brno jako závěrečné soustředění horoškoly. Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 10 týmů.
Nabídku jít Malloryho spacák jsem dostal od svého kolegy z práce, který jej již šel několikrát a kterému letos v týmu vypadnul jeden člověk (tým má mít 4 členy) a u kterého se mělo jednat o obhajobu loňského prvenství. Jako místo srazu všech týmů byl určen Žuráň u Brna, s tím že s sebou máme mít mapu Slovácko Chřiby a Jižní Haná z edice Klubu českých turistů (č. 89-90) 2001. To se později ukázalo jako největší zdroj všech problémů, protože daná mapa se v době oficiálního ohlášení hry již nedala sehnat, (v době přípravy hry se ale ještě naopak novější neprodávala). My jsme s sebou měli 2 mapy – starší vydání z roku 1996 a novější z roku 2007, která ale již používá úplně jiné mapové podklady (VKU vs. KCT).
Zde po podepsání prohlášení, že se zúčastňujeme na vlastní nebezpečí a že se vlastně žádné hry nezúčastňujeme :-) zjišťujeme že půjdeme po stopách partyzánů a dostáváme pokyn přesunout se na Bunč v Buchlovských horách (přírodní park Chřiby). Zde proběhla první rozřazovací hra Člověče nezlob se, s tím, že kdo obešel celé kolečko, dostal část druhého úkolu a hrálo se do té doby, dokud tým nedostal všechny čtyři části.
Po částečném vyluštění druhého úkolu hledáme na mapě výraznou skálu a vydáváme se hledat úkol č. 3. Vzhledem k tomu, že stanoviště byla letos (na rozdíl od předchozích ročníků) alespoň ze začátku rozmístěna hvězdicovitě, jsme našli hned na začátku naprosto omylem úkol č. 5. Zatím si s ním nelámeme hlavu a pokračujeme dál na Vylízanou skálu, kde nacházíme úkol č. 4. Scházíme opět dolů na Bunč a řešíme co s tím. Následně se rozhodujeme ještě zkusit štěstí na Komínkách, kde ale nacházíme úkol č. 6. Poté již hledání úkolu č. 3 vzdáváme a pokračujeme hledáním úkolu č. 7. Až později se dozvídáme, že to měla být výrazná skála hned vedle cesty, ale že byla tak dobře zastrčená v lese a navíc osvětlená jenom ze začátku. Tím pádem ji většina týmů nenašla.
U úkolu č. 7 narážíme na první problém s mapovými podklady, protože každá mapa má dané místo značené jinak. Na jedné jsou to čtyři výrazné mostky přes potok a na druhé pouze dva nevýrazné a relativně dost daleko od sebe, proto je na úkolu č. 6 vyznačeny i souřadnice GPS, které ale také na každé mapě směřují jinam. Nakonec jsme zhodnotili, že by úkol mohl být u Smírčího kříže (protože je to nejvýraznější bod na mapě v rozmezí mezi mostky a danými azimuty) a vydáváme se tím směrem. Po asi hodině hledání zjišťujeme, že kříž nejspíš neexistuje a tak zkoušíme další výrazné místo kopec Zelná hlávka, což se záhy také ukazuje jako chybný úsudek. Nakonec se konečně vydáváme k mostkům, které trefujeme naprosto přesně. Zde se scházíme s dalšími čtyřmi týmy a snažíme se úkol najít. Po asi hodině hledání těsně po rozednění se jeden tým vytrácí a nikdo neví, jestli něco objevil, nebo ne. Ostatní pokračujeme v hledání zhruba další hodinu. Nakonec to vzdáváme a voláme si SOS (každý tým má nárok na jedno zavolání o nápovědu). Dozvídáme se, že další úkol (č. 8) je pomník pod Mýtem a vydáváme se tím směrem. Až později zjišťujeme, že úkol byl našplíchán sprejem v jedné z mnoha skruží.
Úkol č. 8 nacházíme s přehledem a zjišťujeme, že při hledání úkolu č. 7 jsme jej minuli asi tak o dva metry. Na místě nacházíme pouze prázdný papír a později odznak se lví hlavou. Na mapě nacházíme asi dva kilometry vedle nás údolí U lvích hlav a asi sedm kilometrů od nás stejnojmennou studánku. Nejprve se vydáváme prozkoumat údolí, ale asi po hodině a půl zkoumání nic nenacházíme a tak se vydáváme dolů směrem k Vápence, kde má být podle mapy pomník partyzánů. Po další hodině hledání zjišťujeme, že pomník neexistuje a nikdy prý ani neexistoval. Nakonec se vydáváme k domnělé studánce, ale asi po hodině zjišťujeme že studánka také neexistuje.
Naprosto otráveni našimi neúspěchy se vydáváme zpátky na Bunč a zde si dáváme hodinový odpočinek. Během něho potkáváme kamaráda mého kolegy a ten nám radí pomník Obětem Salašské tragédie. Sem se nakonec vydáváme a cestou naprosto náhodou nacházíme studánku u Lvích hlav a zjišťujeme, že na mapě je zakreslena o sedm kilometrů výš… Úkol zde ale nenacházíme a až později zjišťujeme, že byl schován v jedné ze dvou lvích hlav. Tím pádem se vydáváme dále k pomníku. Zde potkáváme další tým a nacházíme úkol č. 10. Po několika pokusech vyluštit šifru se spojujeme s týmem, který zde již byl před námi a zkoušíme štěstí společně. Nakonec si vytváříme několik hypotéz a vydáváme se směr Břestecké skála což, jak později zjišťujeme, nebylo správně, ale vzhledem k tomu, že se velmi rychle blížil konec hry, tak to ve vesničce Salaš vzdáváme a jdeme do hospody a odtud si voláme odvoz do cíle (kemp Kamínka u vesničky Roštín).
Zůstalo po nás pět nevyřešených úkolů (jeden na Buchlovském kameni a jeden na Brdu – kde měly být další, nevíme). V cíli zjišťujeme, že jsme skončili na druhém místě (v což jsme ani nedoufali) a že do cíle letos nikdo nedorazil – všichni měli stejné problémy způsobené především mapovými podklady. Dáváme si večeři a hurá spát (po téměř čtyřiceti hodinách beze spánku – usnul jsem všehovšudy jenom na půl hodiny když jsme si dávali pauzu na Bunči)
+ Několik fotek na závěr (13 fotek)
|
