Pokurzovní sraz kurzu Život je gotickej pes na Javořině

Vše ostatní

Fotky ze srazu jsou zde.
Fotogalerie: 2 galerie (108 fotek)

Tak jsem se zase jednou „vrátil na místo činu“, konkrétně na Javořinu v Rychlebských horách (kousek od Starého města pod Sněžníkem). Přesně na tomto místě se totiž odehrála velká část zimního kurzu Život je gotickej pes. Na toto místo jsme se vrátili hned z několika důvodů, jednak jsme se chtěli podívat, jak vypadá bez sněhu a hlavně protože ho máme rádi. Ale taky proto, abychom po sobě uklidili vše, co po nás v zimě zůstalo.

Celý sraz byl skvěle připraven a odehrával se ve stylu počátku dvacátého století.

Sraz byl v pátek večer ve Starém městě a odtud jsme vyrazili na Javořinu. Když jsme dorazili na tábořiště, tak už tam na nás čekal rozdělaný oheň a uvařený guláš. Později v noci dorazila ještě další skupinka „opozdilců“ a pak už mohla začít zábava naplno. Jedlo se, pilo, povídalo, zpívalo, hrálo na kytaru a končilo pozdě v noci :-).

Druhý den jsme se probudili do zamračeného lehce upršeného chladného dne, což nám ale na náladě neubralo :-). Ráno ještě dorazila poslední skupinka. Na snídani byly ovocné fondy namáčené v čokoládové fontáně, prostě fantazie! Odpoledne jsme se vydali na výlet na Parsek, kde jsme si dali něco malého k jídlu a zpět. Po návratu do tábořiště jsme se pustili do úklidu louky. Při úklidu jsme nasbírali neuvěřitelné množství dřeva a vzhledem k tomu, že jej bylo potřeba spálit, tak jsme udělali pořádný táborák, který nám vydržel dlouho do noci.

Kousek vedle jsme si udělali ještě jedno ohniště, na kterém se peklo maso. A na večeři jsme měli steaky a la hamburger – výborné. Opodál vyrostlo malé improvizované pódium. Později přijela kapela Haleluja sound systém a večírek mohl začít. Ale ještě před tím jsme si vyzkoušeli jaké je to chodit po laně. Večírek se opět táhnul dlouho do nádherné jasné noci. Poslouchali jsme kapelu, tancovali, povídali a až skončila kapela, tak se ještě zpívalo a hrálo na kytary.

Ráno jsme se probudili do nádherně prosluněného dne. Ještě jsme měli celkem dost času, tak jsme v klidu sbalili tábořiště, uklidili ohniště a pak už jsme jen odpočívali :-). Jenže při odpočinku jsme trochu zapomněli na čas a tak jsme vyrazili na vlak s mírným zpožděním. Naštěstí ne až tak velkým, ale i tak jsem při cestě dolů nespíš trhli rekord v chůzi s plnou „bagáží“ :-) a na nádraží jsme dorazili deset minut před odjezdem vlaku.

Copyright © B&B Team 2007 Daily D